S10 - ASTRÁLNÍ ÚROVEŇ

ASTRÁLNÍ ÚROVEŇ

 

O této lze říci, že platí mnohdy za čtvrtou dimenzi. Nevyšla však z oněch čtyř živlů, nýbrž je určitým stupněm hustoty akášického principu, tedy všeho toho, co se až dosud ve hmotném světě odehrávalo, co se právě děje a v budoucnu bude ještě dít, dále co má svůj původ, svůj směr a svoji životní jsoucnost.

Jak již bylo řečeno, je akáša v nejjemnější formě nám známý éter, v němž se kromě jiného pohybují a šíří elektrické a magnetické kmity. Astrální úroveň je tedy také sférou vibrací, ve které má svůj původ světlo, zvuk, barva a rytmus, zkrátka všechen život ve všem stvořeném. Jelikož je akáša původ všeho bytí, zrcadlí (odráží) se v ní samozřejmě také vše to, co již bylo stvořeno, co se v přítomné době právě tvoří a co se v příštích dobách bude ještě vytvářet. V astrální úrovni se zřejmě jeví emanace věčného, což nemá počátku ani konce a je proto bez času a prostrou. Zasvěcenec, který se v této úrovní vyzná, může zde nalézt vše, ať je to minulé, přítomné či budoucí. Dosah a pojetí toho všeho závisí na stupni jeho dokonalosti. Téměř všechna náboženství, všichni okultisté a spiritisté rozumí pod astrální úrovní „onen svět“. Pro zasvěcence tento výraz neplatí a on se proto také smrti nebojí, neboť je mu tento pojem cizí. Jestliže se rozkladnou prací živlů nebo náhlým přerušením astrální matrice, která je pojítkem mezí hmotným a astrálním tělem, uvolní, nastane stav, který se sice všeobecně pokládá za smrt, je ale ve skutečnosti pouhým přechodem z tohoto světa do astrální úrovně. Na základě tohoto zákona nemá zasvěcenec ze smrti strach: dobře ví, že nepůjde do neznáma. Zvládnutím živlů může kromě mnoha jiného uvolnit také astrální matrici a dosáhnout tím spontánního odloučení astrálního těla od hmoty. Tímto způsobem může pak se svým astrálním tělem vyhledat nejodlehlejší místa, může se pohybovat v nejrozmanitějších úrovních apod. Tím se mohou kladně vysvětlit veškerá tvrzení o některých svatých, kteří byli viděni současně na několika místech. Astrální úroveň má různé druhy obyvatel. Předně jsou to duše zemřelých, které se dle své duchovní zralosti zdržují v určitém stupni hustoty. Různá náboženství ho mají za nebe nebo peklo, ovšem pro zasvěcence je to pouhá symbolika. Čím dokonalejší, šlechetnější a čistší bytost je, tím čistší a jemnější je stupeň hustoty, v němž může přebývat. Její astrální tělo se pozvolna rozpouští a bytost se přizpůsobí kmitům onoho stupně, respektive se s ním ztotožní. Jak vidíme, závisí toto ztotožnění na zralosti a duchovním zdokonalení, kterého bytost dosáhla ve světě hmotném. Kromě toho je astrální úroveň obývána ještě celou řadou jiných bytostí, z nichž zde uvádím jen několik. Jsou to např. tzv. elementárové; bytosti s jednou nebo jen omezeným počtem vlastností, podle toho, jaké živlové kmity převládají. Tito elementárové se udržují toutéž vibrací, kterou lidská bytost vysílá do astrálu. Jsou mezi nimi i tací, kteří dosáhli určitého stupně inteligence. Těch pak obyčejně používají mágové, aby prostřednictvím těchto nižších sil ukájeli své sobecké choutky.

Jiným druhem astrálních bytostí jsou tzv. larvy, které astrální matrice intenzivní citovou myšlenkou vyvolá vědomě, či nevědomě v život. Nejsou to přímé bytosti, nýbrž pouhé tvary, které udržují při životě vášně animálního světa a jež se zdržují na nejnižším stupni astrální úrovně. Pud sebezáchovy je vhání do blízkosti lidí s takovými vášněmi, které těmto tvarům vyhovují. Přímo nebo nepřímo usilují o to, aby probudily a roznítily v člověku dřímající pudy. Podaří-li se jim strhnout člověka k takové vášni, která jim vyhovuje, živí, udržují a posilují se zářením, které vyvolá v člověku vášeň. Člověk zatížený mnoha vášněmi jev nejnižší sféře své astrální úrovně přímo obklopen četou takových larev. Boj s nimi je urputný a v magii tvoří při ovládání živlů svízelnou překážku. O tom však ještě podrobněji v kapitole o introspekci. Kromě toho jsou zde ještě elementárové a larvy, které můžeme utvořit magickou cestou. O tom rovněž více v praktické části tohoto díla. Musíme se ještě zmínit o jednom druhu bytostí, s nimiž se zasvěcenec často setká na astrální úrovni a to o bytostech oněch čtyř čistých živlů. 

 

V ohnivém živlu jsou to Salamandři, 

ve vzdušném živlu jsou to Sylfy, 

ve vodním živlu jsou to Rusalky neboli Undiny

a v zemním živlu jsou to Trpaslíci neboli gnómové.

 

Všechny tyto bytosti jsou takřka spojkou mezi astrální úrovní a pozemskými živly. Jak navázat styk s těmito bytostmi, jak je ovládat, čeho všeho můžeme jimi dosáhnout, se čtenář dočte rovněž v praktické části tohoto díla, které věnuji zvláštní kapitolu nazvanou „Magie živlů“.

Je ještě řada jiných bytostí, jako satyrové, lesní žínky, vodní mužíci atd., o kterých by se dalo mnoho hovořit. I když to zní jako báchorka, v astrální úrovni jsou to právě takové skutečnosti, jako u všech pozemských bytostí. Jasnovidné oko zasvěcence je vidí všechny, může kdykoliv s nimi navázat styk, čímž je každá pochybnost o jejich existenci předem vyloučena. Proto musí budoucí zasvěcenec nejdříve dosáhnout zralosti, musí se naučit zkoumání, aby si o všem mohl sám učinit správný úsudek.