S12 - MENTÁLNÍ ÚROVEŇ

MENTÁLNÍ ÚROVEŇ

 

Tak, jako má tělo svou pozemskou a astrální tělo neboli duše svou astrální úroveň, má i duch svou vlastní sféru, tak zvanou mentální úroveň. Je to sféra ducha se všemi jeho silami. Obě úrovně, jak hmotná tak i astrální, vznikly působením oněch čtyř živlů z akáši neboli z principu příčiny oné sféry a i mentální úroveň spočívá na téže bázi a vyšla rovněž z akášického principu ducha. Právě tak, jako duch tvoří v sobě náležitou prací čtyřpólový magnet a projevuje analogicky s astrálním tělem navenek své elektromagnetické fluidum následkem působení živlů jakožto průvodní zjev své polarity, je tomu u mentálního těla v mentální neboli duchovní úrovni. Astrální tělo tvoří následkem elektromagnetického fluida astrálního světa astrální matrici, tzv. astrální ód. Stejně je tomu u elektromagnetického fluida mentálního světa, které tvoří mentální matrici, poutající mentální tělo na astrální. Tato mentální matrice neboli ód, tzv. mentální hmota, je nejsubtilnější formou akáši, která řídí a udržuje činnost ducha v astrálním těle. Tato mentální hmota je rovněž elektromagnetická a je vodítkem myšlenek a představ k vědomí ducha, který je pomocí astrálního a hmotného těla uvádí v činnost. Mentální matrice, neboli mentální ód, je se svým dvoupólovým fluidem nejjemnější látkou, kterou si v těle můžeme vůbec představit. Sféra mentální je zároveň sférou myšlenek, majících svůj původ ve světě představ, tedy v akáše ducha. Každé myšlence předchází základní idea, která podle své povahy přijímá určitý tvar a jako myšlenková forma nebo plastický obraz se dostává éterickým principem neboli mentální matricí k vědomí Já. Člověk sám není tedy původcem myšlenek, nýbrž původ každé myšlenky musíme hledat v nejvyšší akášické sféře mentální úrovně. Duch člověka je podle situace, ve které se nachází, takřka přijímačem, je anténou myšlenek ze světa idejí. Jelikož je svět idejí vše ve všem, pochází každá nová myšlenka, každý nový vynález, zkrátka vše, co se člověk domnívá, že sám ze sebe vytvořil, z tohoto světa idejí. A příjem nových myšlenek závisí na postoji a zralosti ducha. Každou myšlenku ovládá naprosto čistý živel, zejména tehdy, jde-li o myšlenku s abstraktní idejí. Má-li ale myšlenka více kombinací ze světa idejí, působí v ní více živlů, což se projevuje tvarem i zářením. Pouze abstraktní myšlenky mají čisté živly a také čistá pólová záření, ježto pocházejí z jedné ideje přímo ze světa příčin. Z těchto poznatků vidíme, že jde o působení čistě elektrických, čistě magnetických, indiferentních a neutrálních myšlenek. Každá z nich má zcela podle ideje v mentální úrovni svou vlastní formu, barvu a záření (vibraci). Čtyřpólový magnet ducha uvádí myšlenku k vědomí, které jí řídí dále až k samotnému uskutečnění. Každá na hmotném světě utvořená věc má proto myšlenkou a vědomím ducha ve světě idejí svou příčinu a pochopitelně se zde i odráží. Nejde-li přímo o abstraktní ideu, může se uplatnit více myšlenkových útvarů. Takové myšlenky jsou potom buď elektrické nebo magnetické či elektromagnetické, podle toho, která živlová vlastnost v myšlence převládá. Hmotná úroveň podléhá času a prostoru. Astrální úroveň, sféra pomíjejícího nebo proměnitelného ducha, je vázána na prostor a mentální úroveň je bez času a prostoru. Totéž platí o veškerých vlastnostech ducha. Pouze pojetí myšlenky v astrálním těle potřebuje určité časové rozpětí, protože spojovací páska astrální a hmotné matrice je ve spojitostí vázána na čas a prostor. Chod myšlenek je podmíněn zralostí ducha a je proto u každého člověka jiný. Čím je člověk zralejší, čím duchovně vyspělejší, tím rychlejší je chod jeho myšlenek v duchu. I mentální úroveň má, stejně jako astrální, své obyvatele. Vedle myšlenkových útvarů jsou to především zemřelí, jejichž astrální těla se na základě jejích zralosti působením živlů již rozložila, takže dle stupně dokonalosti mohou obývat jim přiřčené oblasti mentální úrovně.

Mentální sféra je kromě toho také sférou elementálů. To jsou bytosti, které člověk utvořil neustálou intenzívní myšlenkou, ať již vědomě či nevědomě. Bytost elementální není ještě natolik zhuštěna, aby si mohla astrální obal sama utvořit nebo jej přijmout. Působí proto v duchovním světě. Rozdíl mezí myšlenkovým útvarem a elementálem vězí v tom, že myšlenkový útvar pozůstává z více idejí. Elementál naproti tomu má určitou dávku vědomí, tudíž pud sebezáchovy, avšak od ostatních mentálních živočichů se podstatně neliší, ba naopak může mít totéž zabarvení, jako útvar myšlenkový. Zasvěcenci často používají těchto elementálních bytostí. Jak můžeme takový elementál utvořit vědomě, jak ho můžeme udržovat a upotřebit k určitým účelům, popisuji v praktické částí této knihy. O mentální úrovní bych mohl ještě mnoho říci, zejména o zvláštních specifických vlastnostech jednotlivých bytostí. Pro povzbuzení k práci a pro objasnění mentální úrovně v hrubších obrysech jistě toto vše postačí.